Je to magická golfová meta, sen, možná i zběsilá touha. Snad každý by chtěl zdolat par hřiště, ale komu se to povede? Podle dlouhodobých statistik se to podaří jen necelému jednomu procentu všech, kteří se o to pokouší. Ale neměli bychom si dávat cíle úměrné našim hendikepům?

Co říká statistika? 

Statistika říká, že prolomení paru je něco jako nereálný cíl, do jehož světa mohou nahlédnout jen vyvolení. Je to stejné, jako byste se posadili do vozu formule 1 a chtěli hned zajet rekord trati. To nejde! Závodníci se také musí dlouhé roky připravovat, trénovat, zlepšovat. Stejně to funguje v golfu a naše magická hranice se začne pomalu přibližovat. Každopádně průměrný golfista se nemůže podívat na skórkartu a po osmnácti jamkách zapsat výsledek paru hřiště nebo dokonce ještě lepší číslo. To také nedává smysl. Pokud se na to dívá tímto pohledem, je to krok špatným směrem.

Vytvořte si vlastní skórekartu
Ještě předtím, než byly skórkarty klasicky tisknuty (nejčastěji s parem 72), bylo všechno jinak. Údaje na ní se měnily podle obtížnosti hřiště, vliv na hodnoty paru měly i povětrnostní podmínky. Pokud foukal prudký vítr, klidně se číslo změnilo ze 72 na 85. Dává to smysl, vždyť si zkuste ve špatném počasí zahrát na vaší oblíbené osmnáctce, kde obvykle dovedete zapsat výborné skóre. Rozhodně bude obtížné vyrovnat kvalitní výsledek, téměř s jistotou se vám to nepodaří. A co, když nechají na vašem oblíbeném hřišti povyrůst rough, zúží fairwaye a zrychlí greeny? Budete dělat maximum, ale opět neuspějete. Tak proč se zaměřovat na »nějaké« číslo napsané na skórkartě?

Pojďme se raději soustředit na to, abychom se nepokoušeli překonat nepřekonatelné, ale aby naše hra dávala smysl. Zkuste si určit par hřiště, který bude odpovídat vašemu hendikepu. Okamžitě se vám otevřou nové obzory, snížíte tlak sami na sebe, váš golf bude vypadat úplně jinak.

Přepište pary nejtěžších jamek (opět podle vašeho hendikepu), zvažte také podmínky. Pokud budou nepříznivé, přepište si ještě další jeden až dva těžké pary na hřišti (nejtěžší par-4 bude par-5, apod.). Pro hráče s hendikepem vyšším než 18 platí to samé, jen si pokaždé připíší dvě rány. A proč? Věřte, že jamky se vám budou hrát s daleko větším přehledem, budete vědět, že máte nějaké rány v záloze, tudíž i vaše skóre by mělo být ve finále lepší. Dělejte to tak opakovaně, vlastně pokaždé, kdy budete na hřišti. Ale sluší se připomenout, že nic není zadarmo. Stále musíte bojovat, soustředit se a být trpělivý. Zapomeňte na to, že jste daleko od paru hřiště a berte ohled na ten váš – hendikepový. Řekněte si: „Zahrál jsem 99 ran, to znamená, že jsem pokořil svůj par o jednu ránu.“ Nikoliv: „Zase jsem 27 nad par hřiště.“ Kvalitní golfové výsledky odpovídající vaší úrovni se jistě dostaví.