Golfových chyb může být spousta. Těchto pět vás může stát dobrý výsledek na turnaji. Dopouštějí se jich přitom nejen amatéři, ale i profesionálové. Poučte se z nich.
- Netrpělivost. Když na hřišti ztratíte trpělivost, ztratíte všechno. S netrpělivou hrou bude všechno zkrátka jenom horší. Silou si nevynutíte lepší skóre, musíte dělat trpělivě krok za krokem. A hlavně chápat logiku golfu – některé rány se vyplatí a jiné ne. Akceptujte to a život na hřišti pro vás bude snazší.
- Agresivita. Není vždy špatná, ale musíte vědět, kdy útočit a kdy se držet zpátky. Koneckonců i samotný Jack Nicklaus hrál často spíše při zemi – raději volil konzervativní rány a hrál na lay-up, než aby zbytečně bláznil. A jeho rekord v počtu vyhraných majorů hovoří za vše. Jestliže jdete do turnaje na obláčku, s velkou sebedůvěrou a očekáváními, snažte se zvolnit. Netlačte na pilu – agresivita vás může vyřadit ze hry dřív, než řeknete „bogey“.
- Strategie. Zvláště mezi amatéry bývá příprava na to, jak zvládnout turnajové hřiště, minimální. Přitom právě díky pečlivé přípravě objevíte místa, kde byste mohli zaútočit, stejně jako ta, kde si musíte naopak dávat pozor. Není nic špatného na tom hrát na jistotu. To ale můžete jen se znalostí hřiště a vlastním herním plánem. Jinak je to jen hra na náhodu.
- Přehánění. Spousta golfistů, amatérských i profesionálních, se na hřišti snaží hrát mimo své možnosti. Jednoduše přehání – a většinou na to doplatí. Nemůžete dlouhodobě hrát lepší rány, než jakých jste schopni. Snažit se o heroické údery na každé jamce je bláhové. Vytvoříte na sebe zbytečný tlak a místo ran k dobru začnete kupit chyby.
- Rady. Stává se to často – stojíte na drivingu před turnajem, nepovede se vám pár cvičných ran, začnete se o tom bavit se známými okolo a už se na vás hrnou rady, co a jak. Špatně. Jakmile podlehnete a navržené úpravy vyzkoušíte, zajistíte si jen jediné – naprosté rozhození. Platí zlaté pravidlo: To, co funguje jednomu, nemusí fungovat jinému. A platí to i tehdy, pokud vám tak radí přítel.
Žádné komentáře